Kategorie

• stroje
• hnojiva
• vyzkum

Podzimní hnojení řepky dusíkem

Podzimní hnojení řepky dusíkem

Pozdější sklizeň předplodiny, setí do nekvalitně připravené a převlhčené půdy, nevzešlý výdrol a pozdní výsev řepky ozimé – to jsou časté problémy při letošním zakládání porostů řepky, které se mohou nepříznivě projevit také na podzimním růstu rostlin. Nižší teploty půdy na konci srpna a na začátku září a nevhodné půdní podmínky pro rozklad slámy spolu s častým vynecháním hnojení dusíkem na slámu nebo před setím řepky se mohly projevit nedostatečným rozkladem posklizňových zbytků po obilních předplodinách. To může způsobit zejména na méně úrodných a málo provzdušněných půdách nedostatek dusíku i dalších živin pro podzimní vegetaci řepky.

Vliv zpracování půdy

Po orbě nebo hlubokém kypření půdy v dobrém strukturní stavu se během podzimu v důsledku intenzivnější mineralizace organických látek v půdě zpřístupní pro rostliny řepky během podzimu zpravidla o 20 – 40 kg N/ha více než po mělkém zpracování. U porostů ozimé řepky zaseté do 25. srpna do včas zorané půdy po ozimém ječmeni nebo před dešti sklizené ozimé pšenice nebude většinou potřeba řešit pomalý růst a špatný výživný stav rostlin v podzimním období. Komu se kromě toho podařilo aplikovat minimálně 50 kg N/ha v minerálních nebo 80 kg N/ha ve statkových hnojivech na slámu, nemusí mít větší obavy o podzimní výživu rostlin dusíkem ani při zapravení slámy do půdy. V letošním roce vzhledem k dostatku srážek při dozrávání obilnin zůstalo po sklizni jen malé množství dusíku v půdě a při vysoké vlhkosti půdy bylo omezeno také uvolňování živin z půdní zásoby oxidací organických látek, což se může projevit nižším množstvím přijatelných živin v půdě. Ve srovnání s minulými roky bylo podstatně více porostů řepky zakládáno po 20. srpnu do nestrukturní mělce zpracované půdy s nedostatkem vzduchu v hlubších vrstvách půdního profilu. Zejména tyto porosty s méně vyvinutými kořeny a s nižší zásobou přijatelných živin v půdě bude nutné podpořit přihnojením minerálními dusíkatými a listovými hnojivy.

Přihnojení řepky dusíkem během podzimu

Přihnojení řepky během podzimní vegetace má zpravidla největší efekt u porostů zakládaných bezorebnými technologiemi, při zapravení slámy do půdy bez vyrovnávací dávky N a při pozdějším termínu setí, resp. vzcházení rostlin. Před hnojením je třeba provést likvidaci výdrolu. Při časnějším hnojení do 4. pravého listu jsou vhodnější ledkové formy dusíku, při pozdějším hnojení zejména během měsíce října je velmi vhodným hnojivem UREAstabil v dávce 30 – 50 kg N/ha nejlépe před deštěm (do 5 - 7 dnů). Dusík z hnojiva UREAstabil se po srážkách ve formě nerozložené močoviny dostává ke kořenům rostlin, kde se vzhledem k dosud teplé půdě a vysoké aktivitě enzymu ureázy poměrně rychle přeměňuje na amonnou formu, která je přijímána kořeny rostlin a využívána půdními mikroorganismy na rozklad slámy. Toto hnojení je nejlépe provést, jakmile během podzimu rostliny omezí růst, projeví se zfialovění nebo žloutnutí listů a kořenové krčky nesílí (rostliny tzv. „sedí“). U minimalizačních technologií k tomu často dochází již na konci měsíce září, a to zejména při zapravení slámy, větším množství výdrolu nebo při omezeném růstu kořenů do hloubky v důsledku utužení nebo vysoké vlhkosti půdy spojené s nedostatkem vzduchu. U většiny porostů je vhodným termínem měsíc říjen, kdy toto hnojení podpoří rozvoj kořenů, sílu kořenového krčku a vzhledem k již omezené nitrifikaci v půdě část dusíku zpravidla zůstane v amonné formě v okolí kořenů pro jarní regeneraci rostlin. Na rozdíl od nitrátového dusíku je amonná forma metabolizovaná v kořenech, kam jsou translokovány energeticky bohaté uhlíkaté látky z listů, což vytváří dobré předpoklady pro přezimování a jarní regeneraci rostlin.

Výhody a nevýhody použití hnojiva UREA^stabil ve srovnání s jinými hnojivy (LAV, LAD, DASA…)

Výhody:

• vyšší koncentrace dusíku v hnojivu (46 %)
• lepší rozpustnost ve vodě
• transport převážné části N po dešti ke kořenům rostlin
• příjem N rostlinou v amonné formě (metabolizována v kořenech, transport do nadzemní části ve formě aminokyselin)
• nižší riziko poškození nadzemní části rostlin mrazy
• ást N ve formě NH4
• zůstává v kořenové zóně rostlin do jarní regenerace rostlin
• příznivý vliv na růst kořenů a sílu kořenového krčku rostlin

Nevýhody:

• problémy s aplikací při větší vzdálenosti kolejových řádků

Dosažené výnosy v letošním roce

Na grafu jsou porovnány výnosy řepky ozimé dosažené v letošním roce po různém hnojení dusíkatými hnojivy na pokusném stanovišti v Lukavci (bramborářská výrobní oblast, nadm. výška 610 m, roční úhrn srážek 675 mm, dlouhodobá průměrná roční teplota 7,4 °C, kambizem ). Vzhledem k dostatku srážek po aplikaci hnojiv nebyly v letošním roce zjištěny významné výnosové rozdíly mezi různými variantami hnojení a výnosy se pohybovaly od 3,7 do 4 t/ha. U varianty s podzimní aplikací hnojiva UREAstabil (var. 5) byl zjišťován v průběhu celé vegetace lepší výživný stav rostlin, větší nadzemní hmota rostlin, větší počet založených větví a šešulí. Ve srovnání s ostatními hnojenými variantami řepka na této variantě první odkvetla a dosáhla sklizňové zralosti. K dosažení ještě vyššího výnosu a využití vysokého výnosového potenciálu u této varianty hnojení by přispělo zvýšení 2. jarní dávky dusíku o 20 kg N/ha, což by zvýšilo HTS, která dosahovala ve srovnání s ostatními nejvýnosnějšími variantami nižších hodnot.

Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR, projektu č. 0002700604.

Ing. Pavel Růžek, CSc.
Ing. Helena Kusá, Ph.D.
Ing. Radek Vavera, Ph.D.

• Copyright 2010
• Farmet a. s.
• SEO & webdesign
• eStudio, Hradec Králové